Skrytý Bůh a skrytý život

Homilie Popeleční středy na evangelium Mt 6, 1-6.16-21

1„ Dávejte si pozor, abyste nekonali svou spravedlnost před lidmi, jim na odiv, jinak nemáte odměnu u svého Otce, který je v nebesích.“ 2„Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj to před sebou, jak to činí pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé pochválili. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu. 3Ale když ty dáváš almužnu, ať tvá levice nepozná, co činí pravice, 4aby tvá almužna zůstala skrytá. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.“ 5„A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci; neboť ti se rádi modlí, stojíce v synagogách a na rozích ulic, aby je viděli lidé. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu. 6Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, zavři za sebou dveře a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně. 16„Když se postíte, nebývejte zasmušilí jako pokrytci; ti se totiž tváří ztrápeně, aby lidem ukázali, že se postí. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu. 17Ale ty, když se postíš, potři svou hlavu olejem a svou tvář umyj, 18abys neukázal lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je v skrytu. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí.“ 19„Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde se zloději prokopávají a kradou. 20Shromažďujte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou. 21Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“

“Otec vidí, co je skryto…” Nad těmito slovy chceme dnes uvažovat. K Bohu patří skrytost a proto i k našemu životu víry, k naší modlitbě, skutkům lásky i sebeovládání má patřit skrytost.

Už několikrát jsem vám odsud doporučoval film T. Malicka Skrytý život, vyprávějící skutečný příběh rakouského sedláka, který odmítl složit přísahu věrnosti Hitlerovi. Otázka, kterou snímek řeší, zní: Má smysl zůstat věrný pravdě a obětovat život v rozpuku sil, když se o mé oběti a utrpení skrytém v nacistických celách možná nikdo nedoví, a nic to na běhu světa nezmění? Máme ještě smysl pro to, co je skryté, nebo jsme podlehli měřítkům vnějšího úspěchu a efektu? Dokážeme odlišit opravdové od zdánlivého?

Izajáš volá: Věru, ty jsi Bůh skrytý, Bůh Izraele, spasitel (45,15).

Skutečně máme zkušenost jakoby si s námi Bůh hrál někdy na schovávanou. Je to hra, která do statického vztahu vnáší novou dynamiku. Cílem schovávání je, aby ten druhý hledal. Bůh se nám skrývá, abychom ho hledali. Protože ten, kdo hledá, nalézá.

Bůh skrytý – to je jedna z tváří Boha, která je nám nastavena na začátku postní doby. Jsme pozváni hledat toho, který je skrytý. To má vícerý význam: Naše víra má různé vnější podoby, ale její vlastní základ – živý Bůh – zůstává skryt. A my máme právě tento skrytý základ učinit předmětem našeho hledání.
Ale má to i hlubší rozměr: Bůh se nám zjevuje skrytě, pod zdáním opaku. Cesta ke vzkříšení je cestou kříže. A na ní se nám v příběhu Ježíšově i našem může často zdát, že Bůh se nám skryl, že od nás odvrátil svou tvář a obrací se k nám zády. Cesta k Velikonocům, 40 dní naší postní obnovy, spočívá právě v tom učit se žít skrytý život se skrytým Bohem, podívat se na kříž Kristův i ten náš a učit se ho chápat jako cestu vítěznou, cestu k plnosti života.
“Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě. (Ko 3,3-4)”

Evangelium nám nabízí pro hledání skrytého Boha tři cesty: Cestu lásky k bližnímu, která se má projevovat diskrétní, nezahanbující pomocí, která nečeká vnější uznání a odměnu. Cestu lásky k Bohu, která se projevuje modlitbou, která není prostředkem k naplnění vlastních přání, ale je jí odměnou Bůh sám. A půst, který můžeme v rámci trojpřikázání lásky přiřadit k významu lásky k sobě (miluj bližního jako sebe sama) - a není to tedy žádné wellness: Milovat sebe znamená chtít pro sebe to nejlepší, nehromadit si zásoby na zemi, ale ukládat si poklad v nebi. A k tomu patří tak určitá disciplina, schopnost si něco dobrého odříci, sebezapření.

Modlitba, almužna a půst – milovat Boha celým srdcem a bližního jaká sám sebe. To je cesta Ježíšova, která vede skrze kříž ke vzkříšení. Cesta, k níž se chceme v následujících 40 dnech připojit.