Prázdné vědro
Podklad k domácí liturgii 3. neděle v postu (Oculi)
Inspiraci pro uspořádání domácí bohoslužby najdete zde.
Modlitba:
Bože, prameni života, žízní vyprahlému lidstvu nabízíš živou vodu milosti,
pramenící ze skály, našeho Spasitele Ježíše Krista.
Dopřej svému lidu dar svého Ducha,
abychom se učili s odvahou vyznávat svou víru
a s radostí zvěstovali div své lásky.
Prosíme o to skrze našeho Pána Ježíše Krista,
který, v jednotě Ducha svatého, žije a kraluje na věky věků. Amen.
Evangelium:
Samařanka potkává Ježíše u studny (J 4,5 – 42)
Kázání
Pokud bychom hledali symbol vyprávění o setkání samařaské ženy s Ježíšem u sycharské studny, byl by to - prázdný džbán. O Ježíšovi je řečeno, že nemá žádné vědro. Jen žízeň. A žena sice přinese džbán, ale vodou z Jákobovy studny ho za celou dobu nenaplní. A nakonec ho nechá prázdný u Ježíšových nohou a odejde do města říci lidem o svém setkání s ním. A Ježíš zůstane žíznící u studny.
A aby té prázdnoty nebylo málo, když k němu přijdou učedníci a nabízí mu chléb, odpovídá jim: "Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte." A dodá: "Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo.“
Hlad a žízeň – to je postní téma. To je zkušenost putování Izraelců pouští, kde si chléb nevydobili ze země svýma rukama, ale dostali od Hospodina chléb z nebe. A kde si vodu nenačerpali ze studny, ale Hospodin pro ně dal vytrysknout vodě ze skály. A Písmo dodává: „pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.“ (1K 10,4)
Hospodin dává chléb. Ale také hlad po chlebu Božího slova, po chlebu života. Dává vodu, ale také v nás probouzí žízeň po vodě, která se v nás stává „pramenem vyvěrajícím k životu věčnému“. Po vodě, kterou dává Kristus.
Ježíš žízní a hladoví. Ale ne jen po chlebu a vodě. Hladoví po tom, aby naplnil Otcovu vůli. A žízní po naší spáse. Proto na kříží, na němž se naplňuje jeho dílo vykoupení, znovu zvolá: Žízním!
A tuto hlubší žízeň probouzí postupně i v té ženě. Nejen chlebem žije člověk, ale každým slovem, které vychází z Božích úst. A nejen po vodě člověk v poledním slunci žízní, ale také po Bohu: „Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože! Po Bohu žízním, po živém Bohu.“ (Ž 42,2-3).
Ježíš k nám přichází jako žíznivý. Ne v plnosti své slávy, ale v ponížení a slabosti. Tak překonává krustu, kterou kolem sebe ve svém životě, plném zklamání, vystavěla ta žena. Činí se potřebným a slabým, aby nám dal poznat naši potřebnost a slabost. Přichází bezmocný a zranitelný, aby překonal náš strach a naši nedůvěru. Přichází uprostřed vnější nouze, aby nám otevřel vnitřní pramen nevyčerpatelný a nepomíjející.
Žena prosí Ježíše, aby jí dal té vody živé, aby už nemusela chodit ke studni a nežíznila. Ale žádné takové plné vědro si neodnese stejně jako Izraelci si nemohou nabrat many do zásob na další dny. Navenek všichni odejdou žízniví. U studny stále stojí prázdné vědro. Naopak svůj nedostatek cítí mnohem víc. Ten vnitřní. Protože víra není nasycenost, ale na tomto světě vždy - žízeň!
Kéž v nás Kristus probouzí tu žízeň, kterou může uspokojit jen on. Abychom tu žízeň probouzeli i my v druhých. Abychom stále přicházeli k tomu, který volá: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije!“ (J 7,37)
K rozjímání:
(Ježíš) žádá (samařskou ženu): „dej mi napít“ a přitom nabízí, že dá napít. Nemá a potřebuje dostat, a zároveň má nadbytek, že může dávat. Říká: Kdybys znala boží dar. Tímto božím darem je Duch svatý. Ježíš mluví s ženou dosud v náznacích, pozvolna však již vstupuje do jejího srdce. Snad už ji dokonce učí. Může být příjemnější a laskavější pobídka? „Kdybys znala boží dar a věděla, kdo ti říká: Dej mi napít, spíš bys poprosila jeho, aby ti dal živou vodu.“ Jakou to nabízí vodu, ne-li tu, o níž se říká „u tebe je pramen života“? A jak by mohli žíznit, „kdo pijí z hojnosti tvého domu“? Sliboval tedy nějaký nápoj a nasycení Duchem svatým, ale ona však ještě nechápala.
Augustin (354 – 430), biskup v Hippo, výklad na Janovo evangelium (Tract. 15,16)
Přímluvy:
- za ty, kdo se připravují na křest
- aby církev uměla v současné situaci rozlišit, co po ní Bůh chce
- abychom Boha ctili v duchu a v pravdě
- za to, abychom nepodléhali strachu a svou nejistotu a obavy přetvořili v odevzdanost a důvěru Bohu
- o pomoc Ducha svatého pro lidi, kteří jsou bezradní a plní obav
- za Boží pomoc pro ty, kdo jsou nemocní
- za zastavení současné epidemie a ochranu před vším zlým
- o moudrost pro ty, kdo nám vládnou
- za ty, kdo jsou v našem okolí duchovně vyprahlí a neznají zdroj pravého života
- za naše město (naši obec), aby jeho (její) obyvatelé měli užitek z naší víry