"Automatické" Království

Homilie na 11. neděli v mezidobí B

Dále řekl: "S královstvím Božím je to tak, jako když člověk vhodí semeno do země;
ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak.
Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu.
A když úroda dozraje, hned hospodář pošle srp, protože nastala žeň."
Také řekl: "K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?
Je jako hořčičné zrno: Když je zaseto do země, je menší, než všecka semena na zemi;
ale když je zaseto, vzejde, přerůstá všechny byliny a vyhání tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jejich stínu."
V mnoha takových podobenstvích mluvil jim slovo tak, jak mohli slyšet.
Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům vykládal.

Mk 4:26-34

Automatická pračka, automatický podpis, Automatická převodovka… Automatizace je fenomén, který nás provází na každém kroku. Ale věřili byste, že slovo „automaticky“ najdeme už v Bibli? Ano, dokonce v dnešním evangeliu: „Země sama od sebe (automaté) plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu.“ Automatizace je projevem snahy usnadnit si námahu. Na druhou stranu si ale musíme přiznat, že je pro nás vlastně těžké nemít věci ve svých rukou. Někdy bychom rádi vše zvládli a splnili sami…

A to právě to, co chce Ježíš říci o Božím království: Nemáte to ve svých rukou, není to vaše dílo. Tohle
království roste ze své vlastní, tj. Boží síly – automaticky.
Všechny naše dobře míněné projekty a instituce – to ještě není království Boží. Jaká je tedy naše role? Hospodářem v těchto podobenstvích není Bůh, ale my. To znamená: naší rolí je nechat to růst a přitom, v klidu spát a bdít. To není postoj lhostejnosti, ale důvěry. Naším úkolem v tomto čase růstu a zrání je spoléhat na Boží dílo, důvěřovat Hospodinu. To je největší a v zásadě jediná služba, kterou můžeme království Božímu udělat. Naše odpověď na skutečnost, že v Ježíši Kristu vstoupilo mezi nás.

Setba a žeň

Ovšem i rolník určitou aktivní roli v podobenství má. Nejprve musí semeno zasít. Tím semenem je Boží slovo. Boží vládu nic nezruší, ale má-li prorůst náš život a tento svět, pak je potřeba slovo sít – do vlastních srdcí a myslí, ale i „podél cest“.

A druhou aktivitou rolníka je žeň. Ale pozor! Čas žně zde neurčujeme my. Ten určí Pán. Klidně můžeme celý život rozsévat s pláčem, s námahou a střídavými (ne)úspěchy, ale On nám nakonec dá sklízet s jásotem a radostí.

Co vlastně má Ježíš na mysli, když mluví o království Božím? Kde ho najdeme? Podle Origena na třech „místech“: v Ježíši samotném, v duši věřícího a v církvi. Třetí výklad se nám asi nejvíc dostal pod kůži. Ale řekli jsme si už, že církev není Boží království. Má být jeho znamením, má v ní „platit jeho řád“.
Východiskem je uvidět uskuteční Božího králvoství v příběhu Ježíše z Nazareta. A to znamená, že způsob království Božího mezi námi je stejný jako v životě Ježíše Krista: to znamená, že působí pod znamením nepatrného zrna, které navíc musí padnout do země, aby vyrostlo.

Církev, společenství Ježíšových učedníků,  nemusí být velká a silná. Naopak jí sluší vnější slabost a malost. Aby bylo vidět, že nejsme ještě království Božím, jen jeho zárodkem, znamením.

Všechno tam je

Nedávno jeden člověk prohlásil nad kočárkem s novorozencem: Všechno v tom už je… Ano, všechno v tom už je, i když ještě nerozvinuto, jen v náznaku, v naději.
Není tedy třeba přemýšlet, jak zapůsobit, jak zvětšit svůj vliv a řady. Ale jde o to být církví.
A to také znamená nežít jako ostrov, ghetto, ale jako ten zárodek velké budoucnosti, ve kterém už to všechno je. Který je tu pro druhé, odkazuje k něčemu většímu, co je otevřeno všem.

Stejně jako podobenství o marnotratném synu bychom mohli nazvat lépe „o milosrdném otci“, tak i tato podobenství o zrnech bychom mohli spíše nazvat „o rolníkovi“. A to rolníkovi trpělivém. Nenajdeme zde tentokrát žádnou výzvu k aktivitě, a pokud ano, tak k tomu spolehnout se na Hospodina. Být trpělivý, když se nám zdá, že símě stále neroste, a důvěřovat, že Bůh sám má své dílo ve svých rukou a dovede je k naplnění.

Bože, náš Otče,
každý dobrý dar a každý růst pochází od Tebe.
Přislíbil jsi nám své království.
Dej, ať smíme doufat v jeho příchod,
i když nevidíme, jak roste zaseté zrno Tvého slova.
Prosíme Tě o to skrze Ježíše Krista,
Tvého Syna a našeho bratra,
který s Tebou a s Duchem svatým
žije v našem středu nyní a navěky.