V Chrástu prožili nevšední Velikonoce
Velikonoce roku 2009 v Chrástu se jistě mnohým místním vryjí do paměti. Ve zdejším evangelickém sboru vysluhovali křest dospělého i dítěte a velikonoční tajemství slavili chrástečtí evangelíci i některými netypickými formami.
Do velikončního tridua (třídenní) vstoupili v Chrástu večerní bohoslužbou na památku ustanovení svaté večeře Páně. Na Velký pátek s místním evangelickým farářem sloužil liturgii jako host starokatolický jáhen Jakub Smrčka. Součástí obřadů bylo také vyjádření úcty Kristovu kříži formou pokládání květů na holý stůl Páně pod kresbou kříže od malíře Svolinského. Symbolické dění doprovodil zpěv "lamentací" - výčitek na základě starozákonních textů.
Vrcholem oslavy Velikonoc se stala dvouhodinová velikonoční vigilie. Ta začala u ohně na zahradě zapálením velikonoční svíce, pokračovala řadou sedmi čtení noční stráže. Po čteních ze Starého zákona následoval křest. Po něm zaznělo radostné Gloria, slova o významu křtu z epištoly Římanům, velikonoční evangelium a promluva. Vigilii zakončilo slavení svaté večeře Páně. Oslava Kristova zmrtvýchvstání pokračovala noční oslavou i bohoslužbou v neděli dopoledne na Boží hod velikonoční.
Pět desítek přítomných asi jen tak nezapomene na bohoslužbu, při níž v druhou neděli velikonoční přijal svátost křtu Vavřinec, syn místní farářské rodiny. Liturgii předsedal farář Jaroslav Vokoun, který se v poslední době zabývá východními liturgickými tradicemi. Křestní obřad proto vycházel z tradice syrské pravoslavné církve Antiochie a konal se v této podobě v Čechách zřejmě poprvé.
"Syrská liturgie při dnešním zájmu o Starý zákon a židovské kořeny může být inspirativní a atraktivní. Je křesťanská a přitom semitská. Je velmi blízká starozákonní židovské tradici a navíc psaná aramejštinou - jazykem, kterým mluvil Ježíš," vysvětluje farář Jaroslav Vokoun.
Mezi zvláštnosti syrského křestního obřadu patří například odříkání se zla a vyznání víry, které jménem křtěnce říká jeho kmotr. Zříkání se zla přitom probíhá čelem k západu (a kmotr přitom drží křtěného za levou ruku) a přihlášení se k víře církve čelem k východu (a kmotr přitom drží křtěnce za pravou ruku). Součástí křestní bohoslužby je také mazání olejem (biřmování) nebo korunovace věnečkem z květů nebo korunkou.
Dokonce i zápis do matriční knihy je chápán jako obřad a v závěru liturgie jej provází prosba nad křtěncem: "...zapiš jeho jméno do své knihy života, připočti jej k prvorozeným, jejichž jména jsou zapsána v nebesích." Bohoslužbu východními i západními zpěvy doprovodila ekumenická skupina zpěváků.
.preview.png)
