Českobratrská církev
evangelická se
hlásí do společenství reformačních
církví. Navazuje na
tradice České reformace, na hnutí husitské,
církev podobojí i Jednotu
bratrskou, na církve evangelické augsburského i
helvetského vyznání,
povolené v našich zemích tolerančním patentem v
roce 1781 a sloučené
svobodným rozhodnutím zástupců všech sborů na
generálním sněmu r. 1918
v církev jedinou, která přijala jméno
Českobratrská církev evangelická.
V poslušnosti a svobodě víry se učí ze
starokřesťanských vyznání víry
Apoštolského, Nicejskocařihradského a tzv. Athanasiova, i
z konfesí
reformačních, čtyř článků pražských,
vyznání Jednoty českých bratří
podle vydání J.A.Komenského z r. 1662,
Českého vyznání, vyznání
Augsburského a Druhého vyznání
helvetského. Svou touhu po obnovení
viditelné jednoty Kristovy církve vyjadřuje v
přímluvných modlitbách a
v účasti na ekumenických snahách.
Přihlíží k výsledkům ekumenických
rozhovorů, zvláště k dokumentu Komise pro víru a
řád o křtu, večeři
Páně a ordinaci a k Leuenberské konkordii, pod kterou
připojila svůj
podpis. Za jediné pravidlo víry a života
uznává Boží slovo dosvědčené v
Písmech Starého a Nového zákona, jejichž
středem je Boží zjevení v
Ježíši Kristu. Je přesvědčena, že posláním
církve a jejích údů jest
oslavovat Boha slovem i celým životem, zejména zvěstovat
evangelium o
spasení v Ježíši Kristu každé generaci a všem bez
rozdílu, vysluhovat
svátosti podle Kristova ustanovení, společnou
prací horlivě usilovat o
vždy plnější poznávání pravdy Boží,
tvořit obecenství víry, lásky a
naděje ve vzájemné službě a pomoci i v řádu a
kázni podle Písem a
přijímat odpovědnost za věci veřejné. V odpovědnosti za
celé stvoření
slouží dílu Božího království jehož
plnost s nadějí vyhlíží.
Evangelická církev přijímá zásadu
všeobecného kněžství lidu Kristova,
podle níž je poslání církve svěřeno všem
pokřtěným a uskutečňuje se
podle různých obdarování, jež společenství
církve rozpoznává. Podle
této zásady pověřuje ke konkrétním
službám. Evangelická církev se
spravuje podle zásad presbyterně synodních.
