Husovy pomníky ožily zpěvem
Ekumenické bohoslužby, čtení z dopisů Mistra Jana Husa a duchovní písně v podání pěveckého sboru Chrástochor naplnily sváteční odpoledne 6. července 2015. Lidé na osmi místech severního Plzeňska a Rokycanska si tak připomněli 600 let od upálení českého reformátora.
Pomníčky a sochy Mistra Jana Husa, rozeseté po obcích severního Plzeňska a Rokycanska, se staly dějištěm svátečních zastavení, která doprovodily písně v podání pěveckého sboru Chrástochor. Zazněla mezi nimi i zřejmě Husem otextovaná píseň "Otče Bože všemohúcí". "Jan Hus vysoce přerostl hranice církve a stal se národní, nebo spíše nadnárodní ikonou spravedlivého boje za pravdu, dovedeného ve jménu této idey až do krajního důsledku. Ani po šesti stech letech se svět nezměnil natolik, abychom mohli Husův význam cítit méně, než ho pociťovala jeho doba. Je dlouhodobým symbolem statečnosti v boji za ušlechtilou myšlenku. Proto naše Putování za Janem Husem, proto tímto způsobem alespoň malé vyjádření úcty a obdivu k Janu Husovi," říká sbormistr Chrástochoru Květoslav Borovička. Kromě vokální hudby si mohli účastníci setkání při této příležitosti vyslechnout též úryvky z Husových dopisů a dalších textů.
Putování za Janem Husem zarámovaly ekumenické bohosužby v Chrástu a Kralovicích, na nichž se podíleli duchovní Českobratrské církve evangelické, Církve československé husitské a Církve římskokatolické. "Osobně si pro mnoho vlastností Mistra Jana velmi vážím a svou vírou, křesťanskou radikalitou a věrností až k smrti je jistě inspirujícím pro všechny křesťany bez ohledu na konfesi," zamýšlí se nad Husovou postavou dýšinský katolický kněz Pavel Petrašovský, který promluvil při setkání u Husovy sochy v Chrástu.
Další zastavení proběhla v Nové Huťi, v Kyšicích, Klabavě, Litohlavech, Vitince, Žichlicích a Kralovicích. Tam sváteční den zakončila společná modlitba místních křesťanů, v níž pamatovali zejména na ty, kdo jsou dnes pronásledování pro svou víru či přesvědčení.
Chrástochor je pěvecký sbor, založený v Chrástu v roce 2008 z amatérských zpěváků, mnohých bez předchozí zkušenosti se zpěvem na veřejnosti, kteří se za dobu své existence vypracovali na skvělé hudební těleso, schopné značných pěveckých úkolů. Jeho repertoár zabírá od lidových písní přes klasický sborový repertoár (Smetana, Foerster, Brahms atd.) k církevní hudbě, umělé hudbě (Kurz, Lukáš atd.) nebo třeba k úpravám Hašlerových písní. Zakladatelem a sbormistrem je ředitel ZUŠ v Chrástu Květoslav Borovička.
